Je pravda, že někdo dokáže o červotoči psát s humorem, ale ve skutečnosti jde sice o pomalého, ale o to víc urputného nepřítele dřevěných staveb a konstrukcí. Jde vlastně o jednoho z našich nejmenších brouků, měří od 2 do 4 mm, ale jeho larvy vrtají chodbičky ve dřevu, od čehož se také tak jmenují.
Červotočů známe stovku druhů, třeba jmenujme kostkovaného, pronikavého, spížního, skladištního, borkového, šiškového, haluzkového a další. Většinou se nazývají podle toho, kde žijí, ale jsou druhy, které se zaměřují právě na dřevo, ale jiné i na potraviny. Že jde o červa, které velmi neradi vidíme na chalupě i v domácnosti.
Jak se červotoč množí
Červotoč ve svém vývojovém stádiu prochází tzv. proměnou dokonalou. Z vajíčka se přibližně po měsíci vylíhnou bílé larvy s hnědou hlavičkou, dlouhé asi půl centimetru. Ty se vyvíjejí asi dva měsíce a během toho se čtyřikrát svléknou. Někdy v srpnu se zakuklí a příští rok na jaře se vylíhne dospělý brouk. Ten při prokousáváním líhništěm vytváří ony typické asi 2 mm široké a kulaté chodbičky. Jimi tedy poškozují dřevo natolik, že pronikajícím vlhkem a následnou hnilobou, případně ztrátou pevnosti, se konstrukce zřítí. Přitom ale sami brouci i larvy velmi dobře snášejí nízkou vlhkost a i chlad pod 13 stupňů C. Je to tak, že červotoč naklade až šedesát nových vajíček, takže jejich množství se velmi rychle mnohokrát násobí.
Škodlivost červotočů
Jak bylo zmíněno, brouk po vylíhnutí z kukly se nejenže dokáže prokousat ze dřeva, ale prokouše se i obaly potravin z papíru, z plastu a dokonce proleze i hliníkovou fólií. Na druhou stranu ale dospělý brouk potravu nepřijímá. Zato právě larva se živí vším, co obsahuje škrob. Může jít o staré pečivo, nudle v sáčku, rýže, těstoviny, sušenky, papír, sušené rostliny, kůže atd. Pokud jde o dřevo, červotoč požírá dřevo již využité, tedy ne živé, rostoucí. V domě jim proto chutnají konstrukce staveb, nábytek, podlahy a podobně.
Ochrany
Pro kuchyni platí, že je nutné potraviny uchovávat v dózách, sklenicích a lahvích a v teplotě pod 15 stupňů C. Pokud tohle vše nemáme zajištěné, je třeba domácnost, obzvláště kuchyně ve starých chalupách čas od času důkladně vyvětrat, zatopit a nechat uvnitř kouřem vydezinfikovat.
Napadené potraviny
Pokud již červotoče někde v potravinách zjistíme, je ji třeba spálit, ale pokud to jde, lze ji zahřát na teplotu nad 60 stupňů C a nechat tak po dobu jedné hodiny. Obdobně lze červotoči napadené potraviny zmrazit na teplotu pod 20 stupňů C, a to alespoň na jeden týden. Chemický se proti červotočům bráníme postřikem reziduálního přípravku ULV technologií, např. Ficam ULV. Nejúčinnější ochrana či likvidace je ale aplikace plynů, kterou však může provádět pouze odborný desinfekční pracovník.
Lidové prevence
Podle našich babiček, tedy z lidové moudrosti můžeme také čerpat. Jestli se výsledek dostaví, je to klad, jestli ne, asi bojujeme proti jiným odolnějším druhům. Tak například kolem napadeného nábytku budeme pokládat žaludy, které mají červotoči údajně více rádi a přesunou se do nich. Pak se tedy spálí. Jinak malé předměty snadno zbavíme červotoče v mikrovlnné troubě, ale pozor na kovové věci, jako jsou hřebíky, a spoje, které se mohou rozklížit. V mikrovlnné troubě bychom měli nechat předměty alespoň půl hodiny.
Prevence
Impregnaci dřeva provádíme postřikem aerosolem nebo injektáží přípravkem Lignofix-Eko. Pokud jde o větší práce, technologický postup by měla provádět odborná desinfekční firma, která si sama určí postup na základě odborného průzkumu dřevěné konstrukce.
Dalšími možnosti hubení červotoče je použití chemických prostředků a gama zářením. Menší kusy lze namáčet, klasickou metodou je natírání Lignofixem či Bochemitem, ale i jinými prostředky.
Moderní postup
Pokud jde o vzácné dřevěné památky, nebo dražší předměty, lze se účinně červotoče zbavit ionizujícím gama zářením za použití radioaktivního izotopu kobaltu. To se provádí se to v muzeu v Roztokách u Prahy, a to i pro veřejnost. Metoda je omezená velikostí ozařovací komory, 4,5 x 4,5 metru a šířce 1,2 metru. Samotné ozařování trvá 48 hodin.
