Dnes si povíme něco o zastřešení doplňkových staveb na naší zahradě, které jsme si sami schopni postavit, případně s další pomocí. Jsou to třeba zahradní domky, altány, pergoly, přístřešky nad grilem nebo pro auta a podobně.
Takové stavby můžeme různě nazvat, ale nebudeme bazírovat na názvosloví, důležitější je účelnost stavby a nyní pro nás její pokrytí.
Obvykle tyto stavby mají lehkou konstrukci ze dřeva, kovu, ale někdy i z cihel či kamenů, prefabrikátů, nebo to jsou i různé kombinace. Čím ale počítáme víc s trvanlivostí této stavby, tím bychom měli dát větší důraz na střechu a zastřešení. Voda je ten nejobvyklejší nepřítel všech staveb, tedy i naší lehké konstrukce.
Klasické zastřešení
Při volbě zastřešení je třeba volit podle mnoha hledisek. A to je sklon střechy, cena, váha a trvanlivost krytiny, nosnost v případě sněhu, náročnost stavby, vhodnost, krajové zvyky, vzhled okolí a další. Máme-li stavbu někde u staré chalupy na horách, můžeme sáhnout po tradičních materiálech, jako jsou došky a šindele, ale také u nižších a konstrukčně pevnějších staveb nás může napadnout hlína s trávníkem.
Ke klasickým materiálům můžeme přiřadit břidlici a pálené tašky. Tady bychom měli dbát na krajové zvyky, protože mezi dřevěné stavby se nemusí hodit například červená pálená střecha nebo nerezový plech.
Modernější zastřešení
K modernějším druhům zastřešení je možno přiřadit eternit i jeho moderní ekologické napodobeniny, a dále krytiny umělohmotné, například průhledné polykarbonátové desky, akrylátové sklo či PVC vlnité desky, vlákeno-cementové, asfaltové či bitumenové šindele, ale také různé plechové krytiny. Můžeme použít i různé asfaltové lepenkové pásy, tradičně známé zastaralým názvem IPA.
U těchto množností je výhoda, že i když jde o moderní materiály, vzhledově se mohou velmi přiblížit jakémukoliv prostředí, případně se dají snadno upravit. Některé materiály přímo klasické materiály napodobují, ale svými vlastnostmi jejich kvalitu daleko překračují (polinext, naturaflex aj.).
Návod na řešení
Výše uvedený seznam možnosti, i když jsme určitě mohli něco vynechat, ukazuje, že budou v montáži střechy značné rozdíly. Laicky řečeno jde v prvé řadě o to, aby střecha byla co nejméně, nejlépe úplně, nepropustná, a to při jakémkoliv dešti, ale unesla na sobě i větší sněhovou vrstvu a vyrovnala se i s tím, že voda z tajícího sněhu dokáže vzlínat i směry, se kterými se nedá logicky ani počítat. To znamená, že musíme vytvořit celistvou plochu, kterou voda nebude moci proniknout.
Odborně se tomu říká hydroizolace. Zastřešení a konstrukce by měla být v rovnováze. Čím bude střecha náročnější a těžší, tím bude vyžadovat mohutnější konstrukci stavby. Vždy však je nutno mít na paměti počasí a jeho rozmary. V létě bude střeše „hej“, to jen oprší, ale v zimě může přijít sněhová nadílka a vichry, jindy kroupy, mrznoucí déšť, takže pak se ukáže trvanlivost a pečlivost naší práce.
